Sailing Italia

DCIM100GOPROGOPR0276.

Máme za sebou něco přes 900 námořních mil, necelých 1700 km. Průměrná rychlost 5 uzlů (lehce přes 9 km/h). Napřed jsme podnikali denní plavby, potom 24hodinovky. Večer se rozloučíme s Itálií a přeplujeme do Řecka.  Taky za sebou máme noční přeplavbu s vichrem a následnou buřinou. Pořád čekám na delfíny. Zatím můžeme sledovat hlavně to, jak racek racku pochcal packu.

První míle

IMG_4198

Na moři jsme asi dva týdny. Carmen jsme spustili ve slovinském Koperu. Renča nás odvezla, pár dní se starala o Matěje, tak jsme dolaďovali potřebné. Vypluli jsme až za nějakých pět dní od příjezdu. Jen na hodinu na motor vyzkoušet manévrovatelnost lodi, v podstatě abychom byli hlavně schopní zase zajet do maríny. Mám cukání nepsat o amatérských chybách, ale amatéři jsme a třeba budeme pro někoho inspirací. Všechno jsme si před vyplutím zkontrolovali, všechno cajk, domluvili jsme si postup atd. Jen

Facelift

IMG_4037

V záchvatu pečlivosti jsme se rozhodli, že když je loď zrenovovaná zevnitř, vezme se to zevrubně i z venčí. To znamenalo opískovat a natřít. Z Cindy by nás kvůli pískování ochránci přírody vypráskali, takže jsme Carmen přesunuli do Úžice k Martinovi do Nautica Servisu. Tam jsme mnoho a mnoho dní všechno připravovali. Odmontovat, co se odmontovat dá, okna překrýt překližkama, neprodyšně ucpat každou díru (když byly pryč všechny úvazy, úchyty, víka, panty a stojany, děr v palubě bylo zhruba sedmnáct tisíc pětset osmdesát devět). Muselo se

Nespíme, makáme

IMG_3720

Čas letí jak splašenej, za měsíc dva chceme vypadnout. Interiér téměř hotovej, elektrika a elektonika fungují, loď pluje, stěžeň stojí, matrace mají nový čalounění. Loď je na vodě, neteče do ní, a i kdyby, tak se zatim nic neděje. Je vyvázaná a kýl je bezpečně zapíchnutej hluboko v bahně. Tady je malá fotodokumentace. Například se podívejte, jak se třináctimetrovej stěžeň staví desetimetrovym jeřábem. Vezmeme to postupně.  

RYA kurz – Coastal Skipper

Marina Largs

Tak zas jeden příspěvek ode mě. Alenka mě do toho kope od tý doby, co jsem se vrátil a já si na to pořád nezvládal udělat čas. Ani teď ho moc nemám, ale zkusim to. Oba s Ájou máme na loď českou licenci “C”. Přemýšleli jsme, jak dál, abychom si rozšířili kvalifikaci. Alenka si udělala VMP (licenci Vůdce malého plavidla), abysme mohli naši loď řídit i v českých vnitrostátních vodách. A dál jsme přemýšleli, jestli si já udělám českou “B” licenci

Pokračujeme…

to do list 2016

Tak i když jaro začalo už v lednu, nebylo tehdy počasí ideální k tomu, abysme Carmen hned zase odzimovali. To jsme udělali minulý víkend. Cestou k lodi jsme na Cindě potkali jednoho toho sokolíka, který před asi týdnem uletěl z pražské zoo (jsem zajásala, hrozně jsem si přála nějakýho potkat a zavolat na něj odchytovku – jakože mu pomoct, neasi). Odchytový auto u ibise zastavilo ještě dřív, než jsem dohledala telefonní číslo. Takže jsme dorazili k lodi. Chtěli jsme si tam

Léto končí, práce zdaleka ne

aaa11924347_10153647084709743_5943378261181779737_o

Na konci posledního příspěvku jste viděli fotky salónku potom, co jsme na něm začli pracovat. Zdaleka to není hotový, nějakej rozdíl ale vidět je. Kromě nás teď na lodi pracuje elektrikář. Od Filipa dostal plánek, co tam kde budeme potřebovat zapojit na baterky a teď se to v tom bordelu snaží všechno připravit. V kajutě už kabely ke světlům a 12V zástrčkám rozvedený máme od mýho táty. Napojení baterek a solárů na celej systém řeší chlapík, kterej se specializuje na lodě. Samotný

Dovolená na plachetnici

lednicebig

Těšili jsme se na to celý jaro. Filipovo týdenní volno se konečně přiblížilo. A strávili jsme ho kde jinde, než na lodi. Na lodi, která je na suchu… tak alespoň jsme pořídili bazének. Na Carmen jsme konečně strávili několik dní v kuse a do nekonečna dál montovali, demontovali, brousili a natírali. Posunuli jsme se do salonku. Jeho rozebrání na první pohled vypadalo jednoduše. Šup šup a je to, žejo, nic složitýho. Jenže… Sem se krásně hodí věta z knížky od Ivana

Čím víc pracujeme, tím víc práce přibejvá

IMG_81661

Čím víc na Carmen pracujeme, tím víc práce se objevuje a kupí. S tím jsme asi žádnou Ameriku neobjevili. Potvrdí to každej, kdo někdy opravoval nebo stavěl barák nebo právě třeba loď. Je to samozřejmě na hovno, ale o to větší radost pak člověk má, když se dlouho zaseknutý věci pohnou. Náš takový první milník nastal teď o víkendu. Po týdnech zdržování a řešení nově nastalých problémů jsme konečně mohli začít vracet renovované dřevěné obložení zpět. Začalo to prozaicky: Filip si

Ježek venku z klece

IMG_5579

***Napřed upozorním na novinku, video interiéru lodi pro ty, kteří se k nám chtějí, ale nemohou podívat. Mrkněte se na hlavní panel do Virtuální prohlídky. Jen prosím nečekejte žádnej audiovizuální zázrak.*** Tak celá přední kabina, záchod a místnost pro lednici jsou komplet vymontované. Filip začal opravovat porezlá místa. Špachtlí a ocelovýma kartáčema nasazenejma na vrtačce okartáčoval rez a ocel ošetřil odrezovačem. Pak to odmastil a očistil a natřel antikorozní vrstvu, ta by měla ochránit ocel v řádu deseti-patnácti let, nepamatuju si to číslo přesně. Přes

Jazyk:

Odebírejte blog emailem

Zadejte vaši emailovou adresu k přihlášení odběru blogu a upozornění na nové příspěvky emailem.

Facebook page