Dovolená na plachetnici

Těšili jsme se na to celý jaro. Filipovo týdenní volno se konečně přiblížilo. A strávili jsme ho kde jinde, než na lodi. Na lodi, která je na suchu… tak alespoň jsme pořídili bazének. Na Carmen jsme konečně strávili několik dní v kuse a do nekonečna dál montovali, demontovali, brousili a natírali. Posunuli jsme se do salonku. Jeho rozebrání na první pohled vypadalo jednoduše. Šup šup a je to, žejo, nic složitýho. Jenže… Sem se krásně hodí věta z knížky od Ivana

Čím víc pracujeme, tím víc práce přibejvá

Čím víc na Carmen pracujeme, tím víc práce se objevuje a kupí. S tím jsme asi žádnou Ameriku neobjevili. Potvrdí to každej, kdo někdy opravoval nebo stavěl barák nebo právě třeba loď. Je to samozřejmě na hovno, ale o to větší radost pak člověk má, když se dlouho zaseknutý věci pohnou. Náš takový první milník nastal teď o víkendu. Po týdnech zdržování a řešení nově nastalých problémů jsme konečně mohli začít vracet renovované dřevěné obložení zpět. Začalo to prozaicky: Filip si

Ježek venku z klece

***Napřed upozorním na novinku, video interiéru lodi pro ty, kteří se k nám chtějí, ale nemohou podívat. Mrkněte se na hlavní panel do Virtuální prohlídky. Jen prosím nečekejte žádnej audiovizuální zázrak.*** Tak celá přední kabina, záchod a místnost pro lednici jsou komplet vymontované. Filip začal opravovat porezlá místa. Špachtlí a ocelovýma kartáčema nasazenejma na vrtačce okartáčoval rez a ocel ošetřil odrezovačem. Pak to odmastil a očistil a natřel antikorozní vrstvu, ta by měla ochránit ocel v řádu deseti-patnácti let, nepamatuju si to číslo přesně. Přes

Začali jsme v přední kajutě

Pomalu to začíná vypadat, že nářadí máme téměř všechno. V Bauhausu a Baumaxu už jsme jako doma. Potřeba bylo vše na broušení, řezání, natírání, šroubování a všelijaké opracovávání dřeva i kovu. Mobilní dílnu máme prvotřídní. Chybí nám kromě pár drobností třeba mafl anebo propisky, který budou nějak normálně psát. Práce na lodi začaly v přední kajutě. Většina dřevěného obložení už je sundaná a něco jsme už stihli částečně natřít. Otázek kolem toho bylo několik. Jestli sundavat a natírat všechno, anebo jen

První kroky – nákupy

Chlapi mají nové hračky Právě jsme se vrátili z nákupů. Předtím jsme měli schůzku s odborníkem přes elektriku na lodích, který nám dá dohromady ty kritický záležitosti. Se zbytkem pomůže můj táta. Ze schůzky mimo jiný vyplynulo, že to bude stát pěknej ranec. Nás teď čeká zmapování a kontrola kabeláže. Napřed musíme rozšroubovat všechno dřevěné v interiéru. To by nás ale čekalo tak jak tak. Nábytek i obložení budeme obrušovat a znovu natírat. Už jsme se samozřejmě pustili do nakupování

Plachtění na Orlíku

Přišel čas vyklepat pavouky z jachtařskýho vybavení, navlíknout mimino do stylovejch hadříků a vyzkoušet, jak nám to jako rodince pod vykasanejma plachtama půjde. Už balení na výlet s miminem je napínavá věc. Zahrnuje zmatkování, nekoordinované pobíhání, bordel po celým bytě, zoufalý postávání nad hromádkama dětskýho oblečení a dětskou lékárničkou. Když je po několika hodinách Ikea taška narvaná k prasknutí, znamená to, že Mates je obstaranej. Pak si sbalím kartáček na zuby a nějakej ohoz a trochu se uklidním. Načež Filípek

Od malička na nočníku

Zavřete oči a představte si krásnou pláž. Vlnící se moře a lehkej vítr, jemnej písek, palmy šumí, moře šumí, vlajou vám vlasy, vlaje i ručník. Do toho pere sluníčko. A teď si na tý pláži představte libovolnou tragédii. Nějakou velikou. Někomu může třeba na hlavu spadnout kokos (nesmát! Smrt kokosem je poměrně známý úkaz). Když my si představíme pláž a k ní nějakou tragédii, vidíme bordel. Igelity, vajgly, ropnou skvrnu… Na ostrově je dopad odpadu na vše kolem hodně viditelný.

Rekapitulace nákladů na těhotenství po cestě… A první týdny s Matějem

Tři měsíce za námi, a tak to tu trošku opráším. Filip nastoupil téměř okamžitě po návratu do práce, já nachystala byt na mimino. Měli jsme tak nějak v plánu nachystat na mimino i sebe, ale to prostě nešlo, byla to taková velká neznámá a trochu jsme se toho báli. Nemohli jsme vědět, jak boží Mates bude. Trošku se tu s ním pochlubíme, alespoň obrázkově. Tak a teď pro ty, co článek nečetli, slíbená finanční rekapitulace těhotenské péče v Asii. Zkrácenou

Vietnam

Nekonečné proudy motorek valící se ulicemi všemi směry, někdy naložené nejneuvěřitelnějšími náklady (živé prase, skříň, strom, ..); opravna motorek v každém vchodu; lidé v rouškách a špičatých kloboucích; všudypřítomný žlutý srp a kladivo na rudé vlajce; pouliční jídelny a tržiště na chodníku; levné, leč často kvalitní padělky světových značek; obrovské zauzlované kokony elektrického vedení; a Rusové. Vítejte ve Vietnamu. Ho Chi Minh City (Saigon) První úkol, okamžitě si někde dát místní typický pokrm, hovězí polévku Pho bo. Těším se na

Malajsie: Kuala Lumpur a Borneo

Přejezd Malajské hranice byl jasně patrný. Děravou thajskou silnici lemovanou příkopem se špinavou vodou a bordelem a chatrčema ze dřeva/plechu/slámy/hlíny vystřídala dálnice obehnaná svodidly a vše kolem upravené a obstarané. Obělaná pole anebo krajina s posekanou trávou. A baráky skoro v evropském stylu. Trochu nás to překvapilo, protože Thajsko by mělo být díky turistickému veleruchu bohatší než Malajsie. Mířili jsme krásným pohodlným autobusem do Kuala Lumpur. Podle wikipedie žije v Malajsii skoro 28 milionů lidí. Polovina Malajci, 30 % Číňané,

Jazyk:

Odebírejte blog emailem

Zadejte vaši emailovou adresu k přihlášení odběru blogu a upozornění na nové příspěvky emailem.