V 92. se u příležitosti oslav 500 let od objevení Ameriky konal mezinárodní závod plachetnich a jachtklub hledal vhodnou loď. Přesně takovou příležitost Carmen potřebovala. Za podpory sponzorů totiž bylo možné rychle pořídit chybějící vybavení, prvotřídní plachty od firmy Rogalo, kvalitní stěžeň se skvělou takeláží a tak dál. Kvůli tomu byla Carmen odeslána na šest týdnů do Polska, po návratu šla zkušebně na vodu a pak už chyběl jen křest. Toho se ujal tehdejší předseda vlády Jan Stráský. Loď dostala jméno Carmen na žádost sponzora a stejnojmenného vydavatelství. Po křtu loď okamžitě putovala po silnicích do Lisabonu a odtud už na moře. Byla nejmenší z celé regaty plné především obrovských historických replik plachetnic. Carmen překročila limit délky vodorysky o pouhých šest centimetrů. No a tak přeplula poprvé Atlantik do Ameriky. Jednu z etap česká loď dokonce vyhrála, ČT o regatě a lodi tenkrát natočila dokument Čeští Kolumbové. Pak se zase vrátila do Evropy těžší, severní cestou, a další roky plula v Severním moři, kolem Turecka, Španělska, Chorvatska, Elby, Francie. Posledních asi šest let strávila na Orlíku, kde jsme si ji vyhlédli.

Určitě musíme zmínit, že jak pro šéfika orlické mariny, který se na Carmen dlouhá léta plavil, tak pro Zdeňka Bařinu je ta loď srdcová záležitost. Naše plány se jim hodně líbí a i když se tak nějak loučí se svou láskou, tak si oba přejí, aby se loď zase dostala na moře, kam patří.

typ lodi: Maid of Erin, architekt Van de Stadt, Holandsko

délka: 37 ft – 11,3 m
délka na vodorysce: 9,2 m
trup: jedenkrát lomená šarpie
materiál: ocel
šířka: 3,15 m
ponor: 1,67 m
výtlak: 7,2  m3
základní oplachtění: 71,1 m2
motor: Nanni diesel 21 HP
nádrže: nafta asi 80 l, rozdělené; voda asi 300 l, rozdělené
výška stěžně: 12 m 97 cm
v kýlu má Carmen 2 300 kg olova

6 lůžek (2 v přední kajutě, 4 v hlavní, z toho 2 hundekoje – tubusová lůžka na zádi zavedená po stranách pod sedačky kokpitu) záchod, lednice (kterou ale vyndáme, rozhodli jsme se, že nebude potřeba), lihový vařič, kompas, radarový odražeč.

hloubkoměr, rychloměr, zřejmě vyměníme vařič, protože líh není k dostání všude, solární panely, určitě budeme pořizovat nová lana, Filip už vymyslel, jaké navigační přístroje a VHF rádio budeme používat a už čekáme, až nám to přijde domů. Jsou potřeba nová světla, kotvy, ačkoliv možná nějaké alespoň záložní dostaneme. Potřeba je nový kotevní řetěz, nejméně dvacetimetrový. Potřeba budou nové baterie, člun, no a to jsem vyjmenovala jen ten nutný základ, na který jsem si vzpomněla.

Dál musíme pořídit věci týkající se bezpečnosti, jako je záchranný ostrůvek, který bude jednoznačně nejvyšší investice, všechny vesty, harnesy (popruhy), síť kolem zábradlí, světlice, EPIRB bóji, což je další bezpečnostní prvek, který umožňuje lokalizaci lodi a další a další.

kompletně projít elektriku, vyměnit kabely. S tím nám pomůže můj táta. Plachty máme, včetně bouřkové kosatky, ale je potřeba ušít nové a ty původní s sebou vzít jako zálohu. Samozřejmostí jsou veškeré nátěry. Brousit toho budeme asi minimum. Vyčistíme nádrže, uděláme generálku motoru a hlavně se s ním musíme podrobně seznámit. Stejně tak se musíme seznámit s celým záchodovým a vodovodním systémem. Na výměnu bude veškeré těsnění. Na palubu nalepíme nějaký protiskluz. Potřebujeme konstrukci na bimini (stříšku nad kormidlo) a případně sprayhood, to je ochrana přední části kokpitu před vodní tříští a větrem vyrobená asi z plátna a s plastovými průhledy. Dost možná ale minimálně bimini vyřešíme třeba celtou přes ráhno a bude.

Kýl prodloužený o trimovací kormidlo, které je ale přišroubované a tak funguje jen jako prodloužení kýlu. Na lodi je většina věcí udělána na manuální “pohon”. Žádný rolfok (navíjí plachty), plachty se vytahují ručně. Není kormidelní kolo, ale páka. Kolo má převody, je to složitější mechanismus než pína (páka). Není tam kotevní vrátek (naviják), tahá se to ručně. Může se to zdát méně pohodlné, ale je to velice praktické – je to totiž opravitelné.

Od jara do zimy 2015 budeme muset stihnout vše, co si vymyslíme. Na jaře 2016 chceme vyrazit. A to buď do středomoří, anebo na Balt. Když nám to půjde, v listopadu 2016 vyrazíme přes Atlantik. Takže rok 2015 se ponese v duchu oprav a příprav a o tom to tu bude dál.