Karphatos je vcelku řídce osídlenej ostrov, daj se tu najít krásný opuštěný pláže i samozřejmě místa zaplácaný turistama. Na tři dny jsme si pujčili skútra a pěkně si ostrov objeli. V tom fičáku docela sranda, akorát jsme oba cejtili škrábání v krku a já po večerech nosila regulerně bundu (asi jako jediná na ostrově), protože jsem se bála, že si ten rozškrábanej krk ještě zablokuju. Benzínek je tu poměrně dost, nicméně jsou všechny soustředěny do jedinýho města. Vyplatí se s tim počítat. Podobně je to i s bankomatama. Na placení kartou si tu moc nehrajou. Takže mít natankováno a mít keš. No ne vždycky je to ale tak jednoduchý. Když jsme naposledy chtěli zaplatit keš za tankování, tak nám slečna na benzínce oznámila, že ta naše dvacka je falešná. Když jsme ji pak porovnávali s ostatníma, fakt teda byla, ale na první pohled pro člověka, kterej neví, že si na to má dát pozor, cekem slušnej kousek. Slečna řikala, že se to tu prej stává. Dostali jsme ji asi někde ve městě v trafice. Chvíli jsme se ji snažili prodat kamarádům za deset euro, ale nechytli jsme se.

V sobotu večer jsme se s těžkym srdcem rozloučili s celou bandou a naskočili na trajekt směr Rhodos, přestupní stanice do tureckýho Marmarisu. Mimochodem hodně zajímavá parta u Rádi na Mistralu, zažili jsme s nima moc příjemný chvíle.

Na Rhodosu jasme pak přespali na prázdnym parkovišti u přístavu na odstavenym návěsu. Místo doslova tři metry od nás, hned vedle návěsu, si vybral za ideální nějakej místní klátič a jal se tam v autě i vedle auta ojíždět nějakou slečnu. Když nám po nějaký chvíli došlo, že se nám to ale doopravdy nezdá, začali jsme to s Filipem nahlas komentovat, chlapík ale nedbal. Tak jsem se zvedla a něco na něj houkla, takže vykulenej naskočil nahej do auta, zabouchl za sebou a za tou uhejkanou slečnou dveře a zmizeli.

K řecký kuchyni se toho moc novýho říct nedá. Skvělá a zdravá. Chutnalo nám všechno, musaka, souvlaki nebo stifado na jakýkoliv způsob (to je dlouho dušený maso s jakoukoliv zeleninou). A samozřejmě výborný mořský potvory. Pobavil nás jejich beefsteak. Při jedný večeři jsme si všimli, že je za krásnejch 7 euro. Tak si ho nás pět objednalo, já si ještě poručila medium/rare. Byl to normální hovězí karbanátek, hlavně že jsem ho měla medium. Takže ne všechno je takový, jak se tváří. Při objednávání brambor je taky dobrý se ujistit, že to nebudou hranolky, pokud je někdo nemá rád.