Istanbul

1-P9156509

Trochu nás mrzelo, že Turci jakoby nevěděli, co si s tim mořem počít. Do svýho života ho zapojujou jenom rybáři a ti, kdo na pláž potřebuje vyhodit bordel. Že by se za dobu, co jsme se poflakovali kolem, na obzoru objevila nějaká plachetnice, to v podstatě ne. Velká škoda, my se  na ní tady viděli pořád, podmínky vypadaly ideálně. S timhle konstatováním jsme se posouvali podél Černýho moře směrem Istanbul. Projížděli jsme kouzelnejma zaprášenejma vesničkama, kterejma možná jednou povede i

Středem Turecka stopem

1-P9046298-002

O Turecku se říká, že je ideální na stopování. Je to bezpečné a berou rádi, takže jsme se toho nebáli. Někde to šlo samo, hned první stop nás posunul o 90 km, tak jsme chrochtali, jak nám to krásně jede. Pak jsme šlapali 12 kiláků s báglama a nic. Alespoň na nás vesele troubili a nadšeně mávali. Dvanáct kiláků přívětivou krajinou s velkejma batohama na zádech a nebrali a nebrali Jindy zastavilo jedno auto a jakmile nás vysadilo, nabral nás

Kappadokie v kostce

41-P9036240

Kappadokie (Cappadocia) je rozlehlá oblast v centrálním Turecku. Její nejnavštěvovanější částí a turisticky nejprovařenější je Národní park Göreme, který je i na seznamu UNESCO. Je to oblast kolem města Göreme, která je charakteristická svými skalními útvary a jeskynními systémy. Mnohem víc informací se dá jednodušše vygooglit (wiki). My jsme do Göreme dorazili těsně po setmění a už pohled z autobusu nás uchvátil, protože je celé město vměstnané do udolíčka mezi skalami. Skály jsou tvořeny měkkými sopečnými usazeninami, takže do nich odpradávna domorodci

Malá autobusová dobrodružství

43-P9036252

Jak už jsem naznačila, jízda autobusem je doopravdy pohodlná. Přesto není nouze o dobrodružství, zaslouží si to vlastní článek. Do Egirdiru, kde jsme strávili asi pět dní, jsme se dostali neplánovaně. V kanceláři ve Fethyi jsme dostali oficiální, tištěnou jízdenku do místa, kam ten autobus ani trochu nejezdil. To jsme zjistili v půlce cesty. Po vzájemný domluvě s busuškou (letušákem), při který jsme jeden druhýmu nerozuměli ani slovo, nás vysadili o 80 km jinde. Nám to bylo jedno, bylo to

Turecko: Bobřík číslo 2: uteč turistovi

34-P8295856

Jih Turecka. Vedro jako kráva. Už první den krachnul nocleh. Za autobusákem jsme našli čekárnu s oplocenym trávníkem. Druhej den nám došlo, že trávník neslouží ke kempování. Celou noc za plotem myli řidiči autobusy i sebe z provizorního kohoutku. A pobaveně sledovali náš tábor. Ráno nás obdarovali úsměvama, tak jsme si k nim došli vyčistit zuby a hurá na autobus. Marmaris, krásné město, moderní přístav a pak samej Rus, Němec a neskutečně Britů (nic proti nikomu, já bejt jima taky

Jazyk:

Odebírejte blog emailem

Zadejte vaši emailovou adresu k přihlášení odběru blogu a upozornění na nové příspěvky emailem.

Facebook page